Vzpomínám.

Byl jsi se mnou každý víkend, držel jsi mě za ruku. Hladil jsi mě po tváři a říkal slůvko po slůvku, že jak moc mě máš rád, jak strašně moc mě miluješ. Že když jsem šťastná, tak ty se z toho raduješ. Měla jsem v srdci jiného a to mě tolik bolí, že ti klidně ublížím a mé srdce to zvolí.

Časy plynou.

Zase je tu realita, minulost je pryč. Ty máš teď nějakou dívku, já hledám k srdci klíč. Ten klíč je tvá láska, co hřeje naše těla. Lituji těch dávných časů, tebe bych jen chtěla. Dělám jenom to, co láska má mi dovolí. Když tě vidím s ní, u srdce mě zabolí.

 A časy plynou.

Sedím s tebou na gauči a říkám ti ty slova. Jak jedna dívka miluje tě a prosí o to Boha. Aby jsi ji odpustil, už nedíval se nazpátek. Nechci, aby to skončilo, jak nějaký románek. Tu, která k tobě cítí lásku-poznal jsi ji. Jsem to já. Lehce jsi mě políbil a řekl, že srdce tvé mě nevydá. Takhle by to mohlo být o nějaký čas později. Až si toho všimneš, slzy smutku doznějí.      

                                                          Vlastní tvorba -Ester

Smrt je škaredá věc, nejškaredější na světě.

Když někdo hodně blízký umře, tak celý svět se zhroutí.

Ty jsi mi umřel a já musím žít, bez tebe.

Kdo mi teď z očí do očí bude říkat - miluji tě.

Jsi má jediná láska na světě.

Ty slůvka od tebe mě vždy zahřála u srdíčka a já věděla, že mě nikdy nezradíš.

Kdo mi teď ta krásná slůvka bude říkat - nová láska? 

Ne, já tě budu mít stále v srdci a budu na tebe myslet den co den.

U tvého hrobu ti stále opakovat - miluji tě a nepřestanu.

Jsem jako tělo bez duše, jako květinka co nedostane vodičku.

Ale já na tebe stále budu myslet a opakovat - miluji tě lásko má jediná na světě!

                                                           Maruška - vlastní tvorba

Mám radost, že tě vidím, mám úsměv na líčku.

Štěstí v sobě cítím, tak píši Ti tuto básničku.

Celá se rozplývám, když tě vidím.

Nemáš vůbec tušení, co k Tobě cítím.

Dal jsi mi své srdce, a já si ho vzala.

S Tebou jsem byla tolik šťastná, že s radostí Ti své dala.

Teď toho lituji, nevím si rady.

Co bude dál? Otáčíš se ke mě zády.

Tak už to končí, je to opravdu blbé.

Mé srdce se s Tebou loučí, to nevadí, každý dělá chyby.

                                                       Ester - vlastní tvorba

 

Co mám si myslet o tvých slovech, co ve svém srdci schováváš?

Já nevěřím ti už vůbec nic, tak proč se mi stále vyznáváš.

    Jdi si za tou tvojí slečnou, tou co tě tolik potřebuje.

A nepočítej u mě s tím, že tě někdo miluje.

Ty jsi mě zklamal a zlomil mé srdce, už nechci tě nikdy znát a trápit se více. 

                                                       Ester - vlasní tvorba

     

Tvá ústa blízko mám a myšlenky žádné.

Proč vztah nevydržel nám, já se každý den sebe ptám.

Ty víš, že tě pořád chci, ale už se nic neděje.

Každý říkal mi: "Vy jste jak milenci."

A já říkala jim: "Už není ta naděje."

Proč to takhle končí, chci ještě zůstat s Tebou.

A ty si klidně říkáš, že už máš jinou.

Všichni mi říkají: "My viděli ho s ní."

A já se smutná ptám, proč už nemám tu naději!

                                                           Ester - vlastní tvorba

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Sedím tu, přemýšlím, co bude dál. Jaký je můj život bez tebe. Proč můj táta odešel, a já musím žít jen s tebou? Proč nenechal za sebou alespoň ten vzkaz, to si říkám dodnes. Proč mi to udělal a já na srdci musím nosit velkou prázdnotu. Já vím, on za to nemůže. Mami já ti věřila a doufala, že mě nezklameš, ale mýlila jsem se. Takhle jsem to nechtěla, žít odděleně od své rodiny. Mami proč už mi konečně neřekneš, jak to s tátou doopravdy bylo. Je tolik verzí, ale já nevím, jaká je ta správná. Proč chcete, abych se trápila. Já se trápit nechci, bolí to a zraňuje mé city. Nechci v sobě skrývat smutek. Chci žít svůj život naplno. Mami proč, musíš být taková. Každý den, každou hodinu na tebe musím stále myslet. Jsi přeci má máma, tak se snaž jí být. Přála bych si, abychom se sešli u jednoho stolu jako správná rodina a vyříkali si co nás trápí. To už se ale bohužel nikdy nestane. Táta je v nebi a máma se změnila k nepoznání. Chápu jí, je těžké být na život sama. Bez toho, koho opravdu milovala. Mami, mám tě ráda, ale cítím v sobě hořkost a zklamání. Důvěřovala jsem ti, ale to už bohužel nemůžu. Bála bych se dalšího zklamání a to já nechci.

                                                                          Maruška - vlastní tvorba

Jsi krásný jak půlnoční měsíc,

jsi krásný jak večernice,

mezi námi už není bohužel nic,

vždy jsi mi říkal: "má slunečnice."

 

Já pořád myslím na ty pěkné chvíle,

jak říkal jsi mi pojď  ke mě,

a neustále pravil jsi mi:

"je mi ukradená tahle Země."

 

Co bych dala za tvou lásku,

a co bych dala za tvé srdce,

je to jak ten kousek provázku,

co je jak láska-hned roztrhne se.

 

Teď už jsem bezmocná,

všechny šance vyprchaly mi,

vypadá to,že už jsem z lásky nemocná,

já prosím tě moc-"vrať se mi!" 

 

Je ráno a lehoučký déšť dopadá na rozmočenou trávu. Jdu lesem a myslím na to, jaké by to bylo umět lítat jako pták. Tolik volnosti a přece jsem spoutaná.  Potřebuji kamarády a lásku jako jsi ty. Nejde mi žít bez toho, čemu se říká něžný dotek. A hlavně s tím, který se mnou trávil každou volnou chvíli. Potřebuji tebe a tvé srdce, abych se mohla znovu smát a dávat radost druhým. Možná si to nemyslíš, ale já vím, že nás k sobě něco poutá. Něco malého, ale hodně pevného. Je to láska a já doufám, že nás zase spojí a bude to opět jako dřív. Něžné dotyky a slova o kterých teď sním. Vítr mi naráží do vlajících vlasů a já si připadám jako bych s tebou letěla někam, kde bychom byli spolu šťastný a necítili spoutanost, ale volnost, jako ptáci na nebi. Bohužel, je to jiné. To vše jsem ze sebe vypouštěla v té krásné přírodě a teď se pomalu vracím s myšlenkami na další den.

                                                                             Ester - vlastní tvorba.

V neděli 1.6. 2008 jsme se zúčastnili výletu do Moravských Budějovic, kde jsme prožili báječný Den dětí, na který nás pozvala paní místostarostka paní Jana Kiesewetterová. Navštívili jsme muzeum a vyšlápli na věž, ze které byl krásný výhled na Moravské Budějovice a okolí. Později jsme šli do restaurace Beseda a do místní cukrárny na pohár a zákusek. Na koupališti v Budějovicích jsme pak řádili celé odpoledne, hráli různé hry, koupali se, jezdili na tobogánu. Za tyto zážitky velice děkujeme paní místostarostce, která nás nejen pozvala, ale s náma na koupališti zůstala.

                                                                                      Estera a Maruška
 

Minulý víkend jsme strávili v Otíně. Pozvali nás tam pan a paní Schwarzovi. Říkám Vám to byl tak suprový víkend, jaký už jsme dlouho nezažili. Paní Scharzová je báječná kuchařka, připravila nám špízy na grilu. Všichni jsme mlaskali až se nám dělaly boule za ušima. Děvčata ze skautského oddílu pod vedením vedoucích nám pravila báječný program. Byla to zkrátka BOMBA!! Už se těším na další setkání.

                                                                                                         Marek