Vzpomínám.

Byl jsi se mnou každý víkend, držel jsi mě za ruku. Hladil jsi mě po tváři a říkal slůvko po slůvku, že jak moc mě máš rád, jak strašně moc mě miluješ. Že když jsem šťastná, tak ty se z toho raduješ. Měla jsem v srdci jiného a to mě tolik bolí, že ti klidně ublížím a mé srdce to zvolí.

Časy plynou.

Zase je tu realita, minulost je pryč. Ty máš teď nějakou dívku, já hledám k srdci klíč. Ten klíč je tvá láska, co hřeje naše těla. Lituji těch dávných časů, tebe bych jen chtěla. Dělám jenom to, co láska má mi dovolí. Když tě vidím s ní, u srdce mě zabolí.

 A časy plynou.

Sedím s tebou na gauči a říkám ti ty slova. Jak jedna dívka miluje tě a prosí o to Boha. Aby jsi ji odpustil, už nedíval se nazpátek. Nechci, aby to skončilo, jak nějaký románek. Tu, která k tobě cítí lásku-poznal jsi ji. Jsem to já. Lehce jsi mě políbil a řekl, že srdce tvé mě nevydá. Takhle by to mohlo být o nějaký čas později. Až si toho všimneš, slzy smutku doznějí.      

                                                          Vlastní tvorba -Ester